Báseń 36

Otrhám z nebe hvězdy.

Otrhám zcvrklé švestky ze stromu.

Otrhám papírová srdce z dřevěných křížů.

Slepím ze střepů hliněnou misku.

Slepím z peří rozhřešení.

Slepím ze vzpomínek odpuštění.

Oživím krví pohádky.

Oživím potem čest.

Oživím slzami odpovědnost.

Vystoupím jako konkubína na piedestal genocidy.

Vystoupím jako slepý pasažér z tramvaje svobody.

Vystoupím jako jeptiška va věž poroby a víry.

Ochromenou žhářkou svých básní jsem,

protože má duše je počala s mým prvním Já.